CHRAŇTE SVÁ PRSA

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. pracuje na Onkologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Patří mezi osobnosti svého oboru, které se neustále snaží i o osvětovou a edukační činnost veřejnosti ohledně onkologických onemocnění. Specializuje se na problematiku karcinomu prsu, možnosti léčby, kvalitu života pacientů, ale i jejich rodin. Velkou pozornost věnuje mladým ženám, které onemocněly rakovinou prsu. Na toto téma publikovala přes osmdesát odborných sdělení, přednáší na tuzemských i zahraničních kongresech, věnuje se výuce mediků i postgraduálních studentů, přispívá i do médií. Angažuje se v edukačních projektech jak pro pacienty, tak i pro zdravotníky. Je členkou správní rady projektu Onkoportál.cz, který pacientům i jejich blízkým přináší důvěryhodné informace ověřené odborníky.

Paní docentko, jste předsedkyní koordinační skupiny Projektu 35 - Chraňte svá prsa, který pomáhá onkologickým pacientkám do 35 let. Co v rámci aktivit pro tyto ženy můžete udělat?

Smyslem Projektu 35, který vznikl na Onkologické klinice 1.LF UK a VFN, je na základě informací z registru mladých nemocných s karcinomem prsu, kterých je každoročně v České republice diagnostikováno kolem 150, zmapovat jejich osud. Karcinom prsu mladých žen je totiž vzhledem k vzácnosti choroby diagnostikován obvykle v pokročilejším stádiu než u starších žen, je agresivnější, hůře odpovídá na léčbu a zhruba třetina těchto žen je nositelkou mutace BRCA1/2 genu nebo jiných genetických patologií. To všechno zhoršuje jejich naději na uzdravení. Cílem Projektu je zajistit rovný přístup k nejmodernější léčbě všem potřebným pacientkám napříč republikou, proto spolupracuje i s většinou komplexních onkologických center, a především s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. 

Jak se může pacientka do Projektu přihlásit?

Pacientku do Projektu může přihlásit její ošetřující lékař. Každá mladá žena se pak může obrátit na naši poradnu, nebo požádat prostřednictvím našeho  webu www.projekt35.cz o druhý názor, nebo se zapojit do některé s aktivit, které pořádáme  nad rámec zdravotnických služeb, protože se chceme o mladé nemocné postarat skutečně komplexně, to znamená zohledňujeme například i jejich psychické a sociální problémy. 

Jaké pacientky jsou vhodné pro biologickou léčbu nádoru prsu?

Biologická léčba zhoubných nádorů je trochu zavádějící termín, správně by asi bylo mluvit o léčbě cílené. Je totiž zaměřená na nějaký cíl na povrchu nebo uvnitř nádorových buněk, který funguje  jako navigace pro terapii. Ta tedy zničí jen ty označené buňky a šetří zdravé tkáně. U karcinomu prsu používáme léky zaměřené na HER2 antigen na povrchu buněk, mTor inhibitor a rádi bychom využívali i CK4/6 inhibitory, které jsou v Evropě běžně dostupné. Nádor je ale směs různých  buněk, proto se cílená léčba obvykle kombinuje s chemoterapií nebo hormonální léčbou. 

Kdy jsou tedy vhodné hormonální přípravky?

Asi 60 % všech pacientek s karcinomem prsu má na povrchu nádorových buněk hormonální receptory, které jsou obvykle  přítomny  i na povrchu zdravých buněk prsní žlázy. Jejich prostřednictvím reaguje prsní žláza na hormonální povely, které rozhodují o jejích změnách v pubertě, těhotenství, době kojení a ve stáří. My tyto receptory využíváme v léčbě nádoru. Tím, že zamezíme hormonům, způsobujícím růst a dělení nádorových buněk, nádorovou buňku ovlivnit, úspěšně ji ničíme.

Nádory prsní žlázy patří k nejčastějším onkologickým onemocnění u žen. Nechávají si vaše pacientky testovat své dcery na případné genové mutace?

U karcinomu prsu se vyskytuje zhruba 5-10 % geneticky závislých nádorů. Nejčastější mutací, která s vysokým rizikem karcinomu prsu a vaječníků souvisí, je mutace BRCA1/2 genu. Všechny nemocné, které by mohly být nosičky této mutace, geneticky vyšetřujeme a pokud se naše podezření potvrdí, nabízíme vyšetření i jejich zdravým příbuzným. V případě že i u nich objevíme genetickou poruchu, sledujeme je ve speciálních ambulancích a nabízíme jim i preventivní chirurgické zákroky, protože jejich riziko je opravdu vysoké. 

Jak je to u mužů? I u nich se vyskytuje nádor prsní žlázy...

Asi 1 % všech zhoubných nádorů prsu je diagnostikováno u mužů. Výskyt nádoru je i u nich často spojen s genetickou mutací a léčba je podobná jako u žen. 

Náš Magazín je určen zaměstnancům lékáren, proto se poslední dotaz týká jejich oboru. Spolupracujete na klinice s klinickým farmaceutem ohledně nastavení ideální farmakoterapie, například v případech, kdy pacient je léčen již pro jinou, například chronickou nebo autoimunitní chorobu?

Takových příkladů je celá řada. Například nemocné léčené hormonoterapií tamoxifenem by neměly současně dostávat některá antidepresiva, soutěžící o stejný  mechanizmus odbourávání. Ale například venlafaxin  nebo ciprofloxacin jsou relativně bezpečné.  Pokud má pacient diabetes  a léčbu perorálními  antidiabetiky, vítáme, pokud je léčen metforminem, který prokázal protinádorový účinek. Samostanou kapitolu  tvoří léčba  pacientů po transplantaci se zhoubným nádorem a terapií imunosupresivy, nemocných  s hormonálně  závislým nádorem , toužících po  těhotenství, které vyžaduje in vitro fertilizaci atp. Ve všech těchto případech zvažujeme přínosy a rizika pro nemocného, snažíme se mu problém vysvětlit a zohledňujeme především jeho rozhodnutí. Naštěstí můžeme ve většině onkologických center využít i služby klinického farmaceuta a poradit se, pokud si nevíme rady.

Děkujeme za rozhovor
Chramst

foto: Dasa Wharton, Benefashion pro Projekt35

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz